vlčihorská zahrada, z.s.
zahrada
Vlčihorská zahrada je jednou z mála veřejných botanických zahrad založených od počátku na principech permakultury.Srdečník obecný | ||
Leonurus cardiaca
Lamiaceae – Hluchavkovité
trvalka
|
||
Původ a sběr: Domácí v Asii, zavlečena do Evropy a Severní Ameriky. Sbírá se kvetoucí nať.
Popis: Až 150 cm vysoká bylina s chlupatou, tuhou a bohatě větvenou lodyhou. Spodní listy dlouze řapíkaté, dlanité, horní lodyžní listy a listeny krátce řapíkaté, třílaločné, nepravidelně zubaté. Lichopřesleny z asi 10 přisedlých květů světle fialové až starorůžové. Kvete od června do září. Plodem je tvrdka.
Léčení: Srdečník tlumí srdeční arytmie (zejména nervového původu), celkově zklidňuje srdeční činnost (tlumí např. bušení srdce opět zejména nervového původu), mírně snižuje krevní tlak a působí sedativně, takže může napomoci např. při nespavosti či úzkosti nebo při nadměrné vznětlivosti (sedativní působení je podobné působení kozlíku, ale údajně až 4x účinnější) J. Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin. Uplatnění nachází i v gynekologii, neboť snižuje klimakterické potíže (návaly, pocení) a může napomoci k vyvolání opožděné nebo vynechané menstruace (leunorin vyvolává děložní stahy). Podává se buď ve formě odvaru (1 čajová lžička drogy na šálek vody, vaří se 2 minuty, berou se po polévkových lžících 2 šálky denně) nebo ve formě tinktury či vinného odvaru. Vzhledem k tomu, že srdečník vyvolává děložní stahy, neměly by jej užívat těhotné ženy (nebezpečí potratu!), a protože zřejmě způsobuje "ředění krve", neměli by jej brát ani lidé užívající látky bránící srážení krve (aspirin aj.) a lidé s poruchami srážlivosti krve."
Pěstování: Vyhovují mu polostinná stanoviště s vlhčí výživnou půdu.
Množení: Množí se velmi snadno semeny, která vyséváme během dubna přímo na stanoviště nebo dělením starších trsů na jaře.
Zajímavosti: Významná medonosná rostlina.