zahrada

Vlčihorská zahrada je jednou z mála veřejných botanických zahrad založených od počátku na principech permakultury.
Rozrazil lékařský
Veronica officinalis
Scrophulariaceae – Krtičníkovité
trvalka
 
 

Lidové názvy: Přítržník, přítržný kořen, veronika, tržník, hušec, ochvatná zelina, utrhlec, potrhlec, úřečník, úložník, pršidlo, pršavka, bouřka. 

Původ a sběr: Domovem v téměř celé Evropě (vyjma arktických částí a jižní poloviny Pyrenejského poloostrova), také na Kavkaze a v Severní Americe. Sbírá se kvetoucí nať. 

Popis: Bylina s válcovitým, plazivým oddenkem, z něhož vyrůstají 10 - 50 cm dlouhé, poléhavé a kořenující, drsně chlupaté, větvemi a květenstvími vystoupavé lodyhy. Listy vstřícné, vroubkované, chlupaté, 1,5 – 5 cm dlouhé. Květní hrozny vyrůstají v úžlabí listů, vzpřímené, husté, později prodloužené, mající 15 – 35 modrofialových až bledě modrých kvítků, které stojí na krátkých stopkách. Kvete od června do září. Plodem je tobolka. 

Léčení: Snižuje hladinu cholesterolu v krvi, působí příznivě na močové cesty při zánětech a kaméncích, čistí krev, podporuje zažívání i paměť. 

Pěstování: Vyhovují mu suchá polostinná stanoviště se sušší kyselejší půdou. 

Množení: Množí se semeny (výsev během léta přímo na stanoviště) nebo dělením trsů. 

Zajímavosti: Mladá nať se používá do jarních salátů, podobně jako pampelišky nebo kopřivy.