zahrada

Vlčihorská zahrada je jednou z mála veřejných botanických zahrad založených od počátku na principech permakultury.
Lnice květel
Linaria vulgaris
Scrophulariaceae – Krtičníkovité
trvalka
 
 

Lidové názvy: Len Matky Boží, len Panny Marie, žabí mléko, ochvatná zelina, paštička, morová zelina, ovčí hubičky, pyštek, pséček 

Původ a sběr: Původem z oblastí střední Evropy a západní a střední Asie s výjimkou nejsevernějších oblastí. Sbírá se kvetoucí nať. 

Popis: Bylina vysoká 20 až 90 cm . Listy jsou střídavé, čárkovité, na okraji podvinuté. Květy v hustém koncovém 10 až 50květém klasu, koruna žlutá s oranžovou skvrnou, na bázi květu tuhá a dlouhá ostruha. Kvete od června do října. Plodem je tobolka. 

Léčení: Droga působí protizánětlivě, projímavě, močopudně, snižuje křehkost cév, tlumí bolesti při průjmech i kolikách nejrůznějšího původu (např. žlučníkové či ledvinové kameny). Lnice je možno použít u léčby chronické zácpy, u jaterních a žlučníkových poruch spojených se zácpou, protizánětlivého působení lze využít při léčbě hemeroidů, zánětu spojivek nebo oční rohovky, při žloutence, při zánětu močových cest nebo při léčbě peptického vředu. Zevně lze drogu použít ke gynekologickým výplachům nebo ve formě obkladů na bércové vředy, hemeroidy, infikované kožní defekty, při praskání cév nebo na oční záněty. J. Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin 

Pěstování: Nenáročná bylina, preferuje slunné nebo postinné stanoviště a chudší, propustnou půdu. 

Množení: Množí se semeny, která vyséváme na jaře přímo na stanoviště. 

Zajímavosti: Ve středověku sloužila lnice květel jako obrana proti kouzlům – byla dáváva nad kolébku a měla dítě chránit před nemocemi.