zahrada

Vlčihorská zahrada je jednou z mála veřejných botanických zahrad založených od počátku na principech permakultury.
Kaštanovník setý
Castanea sativa
Fagaceae - Bukovité
trvalka
 
 

Lidové názvy: jedlý kaštan 

Původ a sběr: Původní domovina evropského druhu kaštanovníku spadá do oblasti východního Turecka, odkud se rozšířil přes oblast Středomoří do Evropy kde je nyní hojně pěstován. Pěstuje se nejen jako dekorativní a nenáročný strom, ale hlavně pro své plody - jedlé kaštany. Stromy plodí až 10-15 letech věku. 

Popis: Kaštanovníky jsou 10-30 m vysoké opadavé stromy s široce kopinatými, ostře pilovitými, kožovitými, tmavě zelenými listy. Stromy se dožívají stáří až několika set let. Ostnitá číška při dozrání puká a uvolňuje 3-4 semena (kaštany). * 

Léčení: Semena obsahují 6-10 % bílkovin, 3-5 % tuku, 30-50 % sacharidů a mimo jiné poměrně značné množství vitamínu C (okolo 40 mg/100 g). Pojídají se pražená, po usušení se zpracovávají na mouku pro potravinářské účely, někdy se i zkrmují. Mladá kůra je tradičním zdrojem tříslovin, kterých obsahuje asi 12,5 %. Třísloviny jsou obsaženy i ve dřevě (7-8,5 %) a v ostnitých číškách (asi 10%).*
* zdroj: Užitkové rostliny tropů a subtropů, Pavel Valíček a kolektiv, Academia 2002 

Pěstování: Solitérní a dekorativní strom potřebující dostatek místa. Dospělé stromy snáší mráz zhruba do -25°C. Vyhovuje mu tedy nadmořská výška do 500 m.n.m. 

Množení: Pěstují se nejčastěji ze semen. Lze je i roubovat na podnože dubu. 

Zajímavosti: Dřevo kaštanovníků je tvrdé, podobné dubovému, používá se tedy na výrobu nábytku, železničních pražců, dýhy a sudů. Občas dochází k záměně Jírovce maďalu s Kaštanovníkem setým oba jsou však naprosto nepříbuzné druhy. Jírovec je z čeledi jírovcovité, kaštanovník z čeledi bukovité.