vlčihorská zahrada, z.s.
zahrada
Vlčihorská zahrada je jednou z mála veřejných botanických zahrad založených od počátku na principech permakultury.Kakaovník pravý | ||
Theobroma cacao
Malvaceae - Slézovité
trvalka
|
||
Původ a sběr: Původem je kakaovník z tropické Ameriky.
Popis: Stálezelený strom s hustou korunou vysoký jen 5-8 m s tlustým kmenem a plstnatými mladými větvemi. Listy střídavé, podlouhle eliptické, přes 30 cm dlouhé, celokrajné, lesklé, při rašení bronzově červené, později tmavě zelené. Květy jednotlivé nebo ve svazečcích na kmenu a silných větvích, oboupohlavné, kalich růžový, koruna bělavá, žlutavá nebo růžová, deset tyčinek ve dvou kruzích. Kakaovník kvete ve dvou hlavních obdobích, ale květy se tvoří v menším množství po celý rok. Na jedem plod připadá přibližně 500 květů. Plod je elipsoidní, až 30 cm dlouhá bobule s hladkým nebo bradavčitým povrchem rozděleným deseti podélnými brázdami. Může být žlutý, žlutooranžový, hnědočervený až červený. Různě tlustý a tvrdý perikarp uzavírá obvykle 5 komor, v každé z nich je 4-14 kulovitých nebo zploštělých semen obklopených většinou bělavým, někdy růžovým nebo nahnědlým míškem příjemné nakyslé chuti. Semena, neboli kakaové boby jsou asi 2 cm dlouhá a bělavým osemením sladké až trpké chuti. *
Léčení: Čerstvě sklizená semena obsahují průměrně 8.5% bílkovin, 30% tuků, 10% sacharidů, 2,4 % theobrominu a 0,8% kofeinu.* Alkaloid theobromin, je příbuzný s kofeinem, má podobně povzbuzující účinky.
Semena se po uvolnění z plodů 1-6 dní (dle podmínek) upravují fermentací. Fermentace je proces kde působí vysoké teploty a kyselina octová. Po fermentaci se za stálého mísení boby suší při teplotách 80-130 °C. Usušené se pomelou na kakaovou hmotu, z níž se lisováním oddělí tuk, takzvané kakaové máslo. Zbylou hmotou je známý kakaový prášek. Ten se zpracovává například do čokolády a jiných cukrovinek. Kakaové máslo se také zpracovává v potravivářském ale i kosmetickém průmyslu. Semena se využívají i jako koření.
* zdroj: Užitkové rostliny tropů a subtropů, Pavel Valíček a kolektiv, Academia 2002
Zajímavosti: Pěstovali ho středoameričtí indiáni pravděpodobně již v 5 století. Ve druhé polovině 17.století byl zavezen Španěly na Filipíny, teprve v 19.století se dostal do Malajsie a až na přelomu 19. a 20. století do západní Afriky. Dnes jsou největšími producenty kakaových bobů Pobřeží slonoviny, Brazílie, Ghana a Nigérie. Z těchto zemí pocházejí dvě třetiny světové sklizně. *