zahrada

Vlčihorská zahrada je jednou z mála veřejných botanických zahrad založených od počátku na principech permakultury.
Aloe pravá
Aloe vera
Xanthorrhoeaceae - Žlutokapovité
trvalka
 
 

Lidové názvy: aloe vera, pouštní zázrak 

Původ a sběr: Původ aloe není dosud vyjasněn. Rostlina se využívá již po celá tisíciletí. Za pravděpodobnou oblast původu je považováno povodí Nilu v africkém Súdánu, Arábie nebo Somálsko, některé zdroje jako její původ uvádějí dokonce Kanárské ostrovy. 

Popis: Aloe je sukulentní bylina, dosahující i s květenstvím výšky 60 až 90 cm. Listy jsou světle zelené, dužnaté a tuhé, 15 až 50 cm dlouhé a 4 až 7 cm široké, na okraji řídce zubaté. Květy vyrůstají v přímém, až 90 cm vysokém, hroznovitém květenství. Plodem je tobolka s mnoha semeny.
Aloe zahrnuje asi 330 sukulentních druhů, ale farmakologicky nejzajímavější je právě Aloe pravá (Aloe vera). 

Léčení: Aloe je využívána při léčbě popálenin a povrchových poranění kůže, užívá se i vnitřně. Obsahuje dvě významné látky latex a gel.
Latexu, jenž se nachází v kanálcích vnější dužiny těsně pod povrchem je využíváno při léčbě chronické zácpy, nechutenství, a dalších problémů v trávicí soustavě. Je to digestivum a laxativum. Gel z aloe je vhodné používat na ošetření různých poranění jako odřenin, popálenin, omrzlin a jako první pomoc při bodnutí, či kousnutí hmyzem.
Bylinný olejový extrakt z listů Aloe vera změkčuje a zklidňuje pokožku, podporuje granulaci tkáně, a tím urychluje hojení ran. Hodí se k regeneraci i velmi citlivé pleti a pomáhá při akné. 

Pěstování: Aloe je pěstována jako venkovní rostlina v oblastech, kde nejnižší noční teploty neklesají pod −5 °C. V našem podnebí ji lze pěstovat ve skleníku či jako pokojovou. Je to světlomilná rostlina, nemá však ráda prudké slunce. Snáší spíše stinné místo a bez průvanu. Je nenáročná na kvalitu půdy, daří se jí na živinami bohatých i chudých půdách. Ideálně by se měla pěstovat v písčité, mírně zásadité půdě s dostatečným obsahem dusíku a s pH do 8,5. 

Množení: Hlavním způsobem množení aloe v domácích podmínkách je rozmnožování pomocí odnoží, neboť semena špatně klíčí. Odnože se samovolně vytvářejí kolem mateční rostliny v letních měsících. Je vhodné je oddělovat při velikosti asi 10 cm. Další možností je řízkování oddenků, délka řízků by měla být asi 5 až 6 cm. 

Zajímavosti: Dle některých studií byl zjištěn i protirakovinný potenciál rostliny.