zahrada

Vlčihorská zahrada je jednou z mála veřejných botanických zahrad založených od počátku na principech permakultury.
Jitrocel kopinatý
Plantago lanceolata
Plantaginaceae – Jitrocelovité
trvalka
 
 

Lidové názvy: Babka, celníček, hojílek, hítrocíl, myší ocas, myší ouško, ranocel, volský jazyk, beraní jazyk, psí jazyk, olověný jazyk, čelník a svalník. 

Původ a sběr: Rostlina je v dnešní době hojně rozšířena ve velké části světa i na území Česka, kde se vyskytuje na polích či loukách. Sbírají se mladé listy. 

Popis: Bylina s přízemní listovou růžicí, listy jsou vystoupavé s nevýrazným řapíkem, kopinaté s výraznou souběžnou žilnatinou. Květní stvoly jsou přímé nebo obloukovitě zakřivené, vysoké 10–30 cm, pětihranné. Květy jsou drobné, hnědavé, v hustém klasovitém květenství. Z květů vyčnívají nápadné bílé tyčinky. Kvete od května do října. Plodem je tobolka. 

Léčení: Používá se na usnadnění odkašlávání nebo častěji ve směsích. Čerstvé nadrcené listy se kladou na špatně se hojící rány a jako první pomoc při drobných poraněních. 

Pěstování: Nenáročná bylina, preferuje vlhčí chudou půdu a polostinné nebo slunné stanoviště. 

Množení: Množí se velmi dobře samovýsevem nebo dělením trsů. 

Zajímavosti: V poslední době se zkoumají i semena jitrocele. Pohlcují přebytečnou tekutinu ve střevech, čímž obnovují normální stolici. Snižují i cholesterol.