zahrada

Vlčihorská zahrada je jednou z mála veřejných botanických zahrad založených od počátku na principech permakultury.
Kyprej vrbice
Lythrum salicaria
Lythraceae - kyprejovité
trvalka
 
 

 

Původ a sběr: Původem je to Euroasijský druh, v evropě se vyskytuje hlavně v severních oblastech. Rozšíření rostliny je zaznamenáno v mnoha zemích na většině kontinentech. Nejlépe se mu daří ve vlhkém, chladném prostředí, včetně vysokohorských poloh. Sbírá se kořen a to na jaře nebo na podzim nebo kvetoucí nať. 

Popis: Vzrostná, široce rozšířena vlhkomilná rostlina s růžovými květy, vysoká 30 cm až 2 m. Lodyha přímá, tupě až křídlatě 4hranná, dole lysá, výše srstnatá. Dolní lodyžní listy vstřícné nebo v přeslenech, vejčité nebo kopisťovité, přisedlé, střední lodyžní listy vstřícné nebo střídavé, podlouhle až čárkovitě kopinaté, přisedlé až poloobjímavé, horní listy střídavé, čárkovitě kopinaté, všechny listy celokrajné nebo jemně pilovité. Květy po 2 až 6 ve skupinách, dohromady skládají 10 až 20 cm dlouhé klasy, 6četné, červenofialové, vzácně červené nebo bílé. Kvete od červa až do září. 

Léčení: Kořene se užívá při průjmech (včetně krvavých), při zánětu žaludku a střev nebo při ženském krvácení, má rovněž močopudné účinky. Natě se užívá při epilepsii a při šumění v uších, ve všech těchto případech vnitřně ve formě odvaru (2 až 3 šálky denně). Kašovité obklady z čerstvé natě se užívají na nehojící se rány, tinktura (30 až 35 kapek 2x až 3x denně) mívá pozitivní vliv při některých typech bolestí hlavy (z nachlazení, „z revmatismu“, z průvanu, někdy i při migrénách). O tom, že kypreje bylo v léčitelství užíváno už v pradávných dobách, svědčí i latinské rodové jméno, které je odvozeno z řeckého lythron, což znamená krev vytékající z rány (byliny se v minulosti užívalo zejména na zastavení krvácení).