zahrada

Vlčihorská zahrada je jednou z mála veřejných botanických zahrad založených od počátku na principech permakultury.
Růže svraskalá
Rosa rugoza
Rosaceae – Růžovité
trvalka
 
 

 

Původ a sběr: Původně z mořských pobřeží Dálného východu (Japonsko, Čína, Korea, Kamčatka). Sbírají se okvětní plátky. 

Popis: Růžové keře jsou až 1,5 m vysoké, husté, ostnaté. Listy s 2–4 jařmy, které jdou svraskalé a kožovité. Kvete od června do září značně vonnými jednoduchými květy, v průměru 8–10 cm velké, barva purpurová, růžová i bílá. Plodem je velký, masitý, hladký, oranžovočervený šípek. 

Léčení: Velké červené šípky jsou bohaté na vitamin C. Musí se před použitím rozloupnout a oddělit střed se semeny obsahující drobné pichlavé glochidy. Jí se pouze dužnina. Dělá se z nich výborná marmeláda, sirup a cukroví. Ocet z růže se dříve používal jako lék proti bolestem hlavy, listy fungují jako mírné projímadlo a růžový olej je vysoce antiseptický, dělají se z něho parfémy. Okvětní plátky a šípky se pro svou barvu a vůni používají do potpourri směsí, ale dají se i přímo jíst, výborně ochutí různé obilné kaše a dezerty. 

Pěstování: Oproti jiným kultivarům růží zcela nenáročná, snáší plné slunce i stinné umístění, nevyhovují pouze mokré těžké půdy. Snáší i lehce zasolenou půdu. 

Množení: Sama se rozrůstá a to velmi bujně svými podzemními výhony, takže množíme dělením větších trsů nebo polovyzrálými řízky během léta. 

Zajímavosti: Okvětní plátky jsou jedlé, mohou ochutit vodu, máslo, kandované se mohou používat při výrobě sladkých dobrot. Šípky (tedy pouze jejich dužnina) se mohou požívat syrové – obsahují mnoho vitamínu C anebo používat k výrobě marmelád, sirupů nebo vína.