zahrada

Vlčihorská zahrada je jednou z mála veřejných botanických zahrad založených od počátku na principech permakultury.
Vlaštovičník větší
Chelidonium majus
Papaveraceae – Makovité
trvalka
 
 

 

Původ a sběr: Areál rozšíření zhrnuje mírné pásmo Evropy a Asie, Makaronésii. Zavlečen do Severní i Jižní Ameriky i na Nový Zéland. Sbírá se nať. 

Popis: 50 - 100 cm vysoká bylina s věnčitou plstnatou lodyhou. Listy jsou střídavé, na rubu mírně chlupaté. Kvete od května do září žlutými květy, s dlouhou stopkou. Plodem je tobolka. Všechny části rostliny roní při zlomení oranžově zbarvenou mléčnou tekutinu. Celá rostlina obsahuje jedovaté látky. 

Léčení: Droga působí sedativně, uvolňuje křečovité bolesti, roztahuje cévy, prohlubuje srdeční činnost, uvolňuje křeče bronchů a střev, zvyšuje tvorbu žluči, působí antibioticky, tlumí křeče v močovém ústrojí, snižuje bušení srdce, reguluje menstruaci, zevně působí na mikrobiální ekzémy, na špatně se hojící nebo hnisavé rány, na bércové vředy. Byla prokázána i cytostatická účinnost některých alkaloidů (zejména na rakovinu kůže), pro vysokou toxicitu je však využití této vlastnosti takřka vyloučené. Droga se nejčastěji podává ve formě tinktury, kterou lze poměrně dobře dávkovat, což je vzhledem k jedovatosti vlaštovičníku velmi důležité. J. Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin 

Pěstování: Preferuje výživné, dusíkaté půdy s lehkým stínem. 

Množení: Množíme dělením trsů. 

Zajímavosti: Využívá se i při barvení látek a vlny na žluto.