vlčihorská zahrada, z.s.

 DÝNĚ A CUKETY

Dýně a cukety patří do skupiny tykvovitých a mají společné zásady pěstování, zpracování i skladování.

V chladnějších oblastech se vyplatí tykvovité předpěstovat a to v polovině dubna. Po 2 – 3 týdnech lze sazenice přesadit do větších květináčů a vysadit je ven do záhonu po tzv. „zmrzlých“, což je v polovině května.

Pokud jste ještě nenaseli do kelímků, nezoufejte. Můžete vysít semena rovnou do záhonů kolem začátku května, a to zejména v teplejších oblastech anebo chráněných zahradách. Rostliny tak budou spojeny přímo s místem, kde budou celou sezónu růst, ušetříte jim i sobě přesazování a budou dost silné na to, aby jim ochlazení v polovině května neublížilo. Je dobré sledovat počasí a pokud by se mělo v noci výrazně ochladit, tak rostlinky zakrýt vrstvou slámy nebo mulče a ráno ho pak odstranit.

Pěstování je celkem jednoduché, pokud mají tykvovité dostatek živin, vláha většinou dostačuje z deště, pokud nejsou výrazná sucha. Při sázení je dobré utvořit kolem sazenic malý ďůlek, aby při dešti voda stékala k rostlinám, a samozřejmě zamulčovat. Množství mulče závisí na tom, v jaké oblasti pěstujete, zda u vás hodně prší a/nebo je vyšší populace slimáků – pak dejte mulče méně a pravidelně kontrolujte. Pokud byste chtěli rostlinám přilepšít, je možné je zalít zákvasem z kopřiv, kostivalu anebo kompostu a vždy potom dostatečně zalít odstátou vodou.

Když budete pěstovat tykve na kompostu, tak počítejte s tím, že hodně živin z kompostu bude použito a nebude pak tolik výživný.

Cukety lze sklízet podle naší chutě a potřeb receptu malé anebo velké. Lze je jíst jako okurky upravené jako plátky na chleba anebo nastrouhané jako salát. Lze je zapékat, dusit, rozkrojit podélně a nadít pohankou anebo další zeleninou. Smažení je sice známý způsob, ale z hlediska zdravé výživy nepříliš doporučeníhodný. Vyplatí se naučit se recepty pro „mladé“ cukety, které mají svěží chuť na rozdíl od přerostlých, které mohou mít chuť tzv. „papírovou“.

Pokud chceme získat vlastní semena z cuket (anebo dýní), je potřeba pěstovat alespoň 6 rostlin stejné odrůdy pro zajištění dobrého opylení, které zajišťují včely a čmeláci. Pozor na možnosti sprášení různých druhů tykvovitých. Mezi sebou se může zkřížit cuketa a dýně olejná, žádná z nich se ale nezkříží s dýní hokkaido.

Pro osivaření si vybereme ty nejhezčí plody, pro jistotu si je označíme stužkou na stopce, příležitostně podkládáme slámu pod plody, aby se nezačali kazit a nechat dostatečně dozrát. U cuket je plod zralý k semenaření, až když je slupka tak tvrdá, že nelze propíchnout nehtem. U dýní lze zralost poznat ještě tak, že stopka musí být viditelně zaschlá. Plody sklizené na osivo je dobré ještě nechat dozrát v suchém chladném místě. Semena určené na další sezónu dostatečně usušíme při pokojové teplotě a skladujeme v papírových sáčcích,označíme si na něj odrůdu a rok sklizně.

Skladovatelnost dýní - zejména dýně hokkaido – je až půl roku od doby sklizně, tj až do dubna. Osvědčuje se sklízet dýně v plodových dnech, mají pak lepší skladovatelnost. Pro hokkaida je nejlepší místo se stálou teplotou kolem 10 stupňů – chodba v domě – a zejména sucho a rozhodně ne vlhký studený sklep. Pro zamezení otlačení je lze skladovat v papírových krabicích anebo podložit kartonem, a vždy pouze v jedné vrstvě.

Dobrou chuť !!