zahrada

Vlčihorská zahrada je jednou z mála veřejných botanických zahrad založených od počátku na principech permakultury.
>> zahradníkovy vychytávky

bazalka.jpgBAZALKA


Léto je časem čerstvých salátů a není nad to, ozdobit si je lístky čerstvé bazalky a připomenout si dálky Asie (odkud pochází) a Středomoří (kde se nejčastěji používá)...


BAZALKA pravá a BAZALKA posvátná (Tulsi)
Ocimum basilicum a Ocimum sanctum

Bazalka pravá se u nás pěstuje jako jednoletá aromatická rostlina, ve své domovině (Indii) však roste jako trvalka.

U nás může částečně přezimovat v truhlíku v bytě, ale nezvládá střídání krátkého dne v zimě (na rovníku se tento poměr nemění) a tak nebývá druhým rokem tak vitální.

Bazalka posvátná Tulsi je také z Indie a tam se pěstují její 3 hlavní druhy – Krishna Tulsi, Vana Tulsi a Rama Tulsi.


Na rozdíl od bazalky pravé, u které se sklízejí zejména listy, u Tulsi se sklízí kvetoucí nať a to hlavně na čaj. Tulsi je v ajurvédské medicíně bylinou č. 1: celkově harmonizuje organizmus, buduje imunitu, pomáhá zvládat stres, ulevuje bolestem hlavy ….


tulsi.jpgPokud si bazalku pěstujete ze semínek, tak už touto dobou můžete mít pěknou sklizeň. Bazalku je dobré vysít do truhlíčku s hlínou (asi 1mm hluboko a do jemné hlíny) na jaře a po asi měsíci přesadit do větších květináčů. Když chceme jistou a pravidelnou sklizeň, pěstujeme ji v květináči celý rok na okně nebo terase, a před prvními mrazy schováme dovnitř, čímž prodloužíme její sezónu a svoji sklizeň. Pokud máme bazalky hodně, naše zahrada má chráněné klima a jsme odvážní, vysadíme ji ven do záhonu a domluvíme se se slimáky.

Pokud si bazalku koupíme v obchodě jako rostlinku v květináči, a chceme ji použít více než jednou, musíme ji přesadit do většího truhlíku a hlavně jí přidat kvalitní hlínu. Jinak se můžeme dočkat toho, že po první sklizni nebude mít bazalka z čeho žít a pomalu ale jistě zajde.

Sklízení listů z bazalky není žádná věda, je ale dobré dodržet pár základních postupů. Když budeme sklízet jenom postranní lístky, rostlina poroste stále nahoru (bude se snažit nahradit „ztracené“ listy) a hlavně vykvést a vytvořit semínka. To je však na úkor tvorby listů. Když naopak bazalku zakrátíme hned zkraje na hlavním stonku, bude ji to stimulovat k tvorbě vedlejších větviček a vytvoříme si tím košatější keřík, ze kterého více sklidíme.

Když máme bazalku, které se u nás doma dobře daří – tj roste zdravě a bujně a není napadena škůdci – stojí za to napěstovat z ní semínka pro příští roky (klíčivost bazalky je až 6let). Necháme některé vykvést, zajistíme, že k nim mohou včely a čmeláci k opylení, a semínka sebereme, až začnou první vypadávat. Měly by mít tmavě hnědou až černou barvu a jsou celkém velká (větší, než semínka třeba meduňky). U bazalky je dobré osivo základem úspěchu, protože v obchodě většinou koupíme osivo z bazalky, která je zvyklá na skleníkové pěstování anebo teplé balkánské klima.