vlčihorská zahrada, z.s.

PŘÍRODNÍ ZAHRADA V ZIMĚ    

Zahrada založená jako „přírodní zahrada“ znamená nejen to, že nechceme používat postřiky a jiná chemická řešení. Snažíme se v zahradě a jejím fungování podporovat přirozené procesy v přírodě, abychom tak pomohli rostlinám ke zdraví, a sobě ušetřili práci zbytečnou nebo dokonce si vytvořili v zahradě problém.

Necháváme v zahradě co nejvíce organické hmoty, tj listů z bylin i stromů, posekané trávy mezi keři a vytváříme tak zdravý a různorodý, vzájemně se podporující ekosystém.

Není to ale obvyklý obrázek zazimovaných zahrádek, a tady je stručné vysvětlení a pár důvodů proč.

Proč nestříháme všechno před zimou?

V přírodní zahradě je důležité pozvat ke spolupráci tzv. chtěné organizmy (pozitivní predátory), což jsou většinou druhy hmyzu, kteří místo nás budou zasahovat v případě namnožení některého nechtěného hmyzu. Nejlepším příkladem jsou mšice a berušky. V každé zahradě se při vlhkém jarním počasí objeví mšice a mohou napadnout některé rostliny. Když budeme napadené rostliny odstřihávat a odnášet, mšice budou stále nacházet a obsazovat další a další rostliny a sát jejich šťávu.

Na každého predátora však nejlépe platí jeho přirozený predátor, tj hmyz nebo jiný živočich, který se jím živí. Na mšice je to slunéčko sedmitečné - larva slunéčka za svůj život sežere několik stovek mšic - a které se často vylíhne ve stejné době jako mšice, a přezimuje ve spadaném listí anebo zahrabané těsně pod ním. Když tedy bude zahrada zametená a vyčištěná až na holou hlínu, berušky budou přezimovat jinde a mšice nenajdou buď vůbec anebo až potom, co mšice rostliny opravdu poškodí.

Tento přístup – pozvat pozitivní predátory ke spolupráci - je důležitý zejména v zahradě, která je nově založená, kde se ještě nevyskytuje vyrovnaný ekosystém. 

Zdraví rostlin

Choulostivé druhy, jako jsou šalvěj, levandule, tymián, a další byliny původem ze Středomoří by mohly utrpět přes zimu, zejména tam, kde moc nesněží (sníh je přirozená izolace před mrazem). Proto se stříhají až po zimě. Jarní řez je také stimuluje k tvorbě více listů – což je pro nás výhodné, když je chceme sbírat do kuchyně – jinak by šly dříve do květu.

Koloběh v zahradě

Některé druhy, které se mají vysemenit do příštího roku - jsou to druhy jednoleté a dvouleté, tj. Měsíček zahradní, Svazenka vratičolistá, Lebeda zahradní, Koriandr setý, Šalvěj muškátová – jsou ponechány se svými stonky, aby z nich mohla semena vypadnout.

Krása

Na ponechaných stoncích se v zimních měsících tvoří krásné tvary z jinovatky, rosy a pavučin, což mohou návštěvníci také obdivovat. Také slouží v zimě ptáčkům jako jsou sýkorky a stehlíci, kteří v nich vyhledávají semínka jako přirozená krmítka. Výskyt pavouků je mimochodem známkou zdravého ekosystému v zahradě.

Zkrátka: nestříháme, aby měly kde bydlet kamarádské druhy hmyzu, nevymrzly nám bylinky a nemuseli jsme je přikrývat před zimou, aby ptáčci měly co zobat přes zimu a my měly co pozorovat.

Vzpomínám si na výstavu HNITÍ PLODÍ ŽITÍ, jejíž název krásně vystihuje právě to, že z každého uschlého, odkvetlého stvolu se po přetvoření v hlínu stává výživa pro další krásné a jedlé květy a listy....:-)

Dobrou chuť, katka hora, listopad 2013